město OLOMOUC
Napříč řádění morů a požárů na počátku 18. století nastal v Olomouci opět stavební ruch. Kromě nových domů vznikl také soubor nádherných barokních kašen s antickými motivy a hned dva morové sloupy, Mariánský a Nejsvětější Trojice. Roku 1740 obsadil bez vyhlášení války Olomouc na dva roky pruský král Bedřich, po této zkušenosti byla Olomouc nadále stavebně rozvíjena s ohledem na další možné napadení. Toto řešení se ukázalo jako velmi prozíravé, protože necelé dva roky po dokončení opevnění, zařídil Bedřich II (jaký otec, takový syn :) otestování funkčnosti. Prošlo na výbornou...
|
|
V průběhu 19. století neměla Olomouc, příliš dobré podmínky pro obrovský rozmach průmyslu, zejména díky pevnému sevření města hradbami. Tohoto faktu využilo ke zvýraznění svého náskoku zejména Brno. Roku 1830 byla dokončena budova divadla na Horním náměstí, roku 1841 přijel do Olomouce první vlak. V této době obývalo město přibližně 15 tisíc obyvatel, dvě třetiny z nich hovořily německy. Poté, co kolem Olomouce připraveného na obléhání s nezájmem protáhla pruská armáda směrem na Vídeň, začali olomoučtí, zhrzeni nezájmem Prusů o dobytí města, postupně likvidovat hradby, aby nebyl dále omezován jeho růst.
|
|
Po vzniku samostatného Československa získalo v Olomouci české obyvatelstvo početní většinu, která se ještě zvýraznila po připojení okolních měst, dnešních periferních čtvrtí. Podle sčítání lidu žilo v Olomouci roku 1920 celých 60 tisíc lidí, z toho dvě třetiny Čechů. Dvě války udusily rozvoj průmyslu, druhá světová navíc přinesla ničení stavebních i kulturních pamětihodností. V poválečném období dal zničenému orloji novou škrabošku umělec Svolinský a jeřáby postavily kolem města nové hradby, tentokrát dvanáctipatrové a z panelů. Stojíme na pokraji nového tisíciletí, jak to bude dál? |
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář